sobota 8. června 2013

Moje první návštěva posilovny

Přiznám se, že do posilovny jsem byla zvaná už milionkrát. Jenže jsem to vždy odmítala se smíchem. Vždyť já, člověk, který se bojí být středem pozornosti, bych tam dobrovolně nikdy nešla. Pak ale přišel zlom a ani nevím jak, ale prostě jsem začla uvažovat, že by to možná nebylo tak špatný..

Dala jsem si termín a se strachem odpočítávala dny. Vážně hrozně jsem se bála. Toho, že na mě všichni budou koukat, toho, že si to nebudu dávat a ztrapním se, toho, že nebudu vědět, co kde a jak. Ještě že mám zapáleného kamaráda do tohohle všeho, který mě všude zaučil a hecoval mě k lepšímu výkonu.

Když jsem vešla, byla jsem úplně okouzlená. Tolik místa, činek a namakaných usmívajícíh se lidí. Obsluhující slečna mi ukázala, kde jsou šatny a byla velmi milá. Připomínala mi naší Zrzunku, byla jí hrozně podobná:)

Kamarád je stylu 'kardio je pro holky', takže tak jsem se jen 4 minuty rozběhala na pásu. Zbytek jsem veškerý čas strávila v pánské části s činkami:D Né, že by mi to vadilo, už při tom rozběhání jsem se cítila fakt znuděně:D Ale co pak přišlo.. Takhle slabá jsem se ještě nikdy necítila. Většinou jsem dělala šest sérií stylem dokud ještě můžu:D

Začla jsem na bench pressu, kde jsem měla závaží 5kg. Funěla jsem děsně:D Poté jsme se s kamarádem přesunuli na takový stroj, který nevím, jak se jmenuje, ale šlo o dřepy s činkou na zádech. Tam jsem si na závaží netroufla, unesla jsem sotva tu tyč:D A že mě teď nožky pěkně bolí.. Pak jsme procvičili lýtka, kde jsem šokovala sama sebe a zvedala 20kg!

Pak už si přesně nevybavuju, jak šly cviky za sebou. Vlastně si asi ani nevybavím, co všechno jsem pak dělala:D Rozpažování na lavičce s jednoručkami o pěti kilech, bicepsy na asi třech strojích, lopatkové přítahy a nakonec mírně tricepsy.

Jen si teda dost vyčítám, že jsem zapomněla na čas a neprotáhla se. Ujel by mi autobus a vzhledem k tomu, že je sobota, mi domů jedou asi dva za celý den.

Zajímavý poznatek.. Nevím, jestli jsou tam nějaká upravená zrcadla, která člověka zúží, ale tam poprvé jsem si nepřišla tlustá! Dokonce jsem se cítila dost dobře, že pro sebe dělám tolik a že mi to u toho sluší. Přišlo mi, že je na mně přeci jen aspoň trošku poznat, že už mám nějakou slabou kariéru v oblasti cvičení za sebou. Najedou se pohled na mě úplně změnil. Tak doufám, že mi to vydrží:D

Pěkně jsem si dala, ruce se mi teď klepou a nohy taky dost cítím. A to i přesto, že váhy jsou fakt směšné. Ale doma mám teprv asi tak týden 1,5kg činky, takže je to pro mě obrovský pokrok. Ale tady nekončím!:D

S domácím cvičením se posilovna nemůže v žádném případě srovnávat. Už teď vím, že moje poslední návštěva to rozhodně nebyla.  Jsem opravdu nadšená a nemůžu se dočkat, až tam zamířím znovu!:)

7 komentářů:

  1. Supr, že jsi se do posilovny konečně odhodlala a že máš někoho, kdo tě zasvětí. Bydlí tam kde bydlím - ty víš - a jsem bohužel zklamaná, že tu máme snad jedinou posilovnu a ještě mizerně vybavenou za což se mi nechce utrácet a tak občas vlezu do té školní.
    A jsme ráda, že jsi se pro jednou viděla v zrcadle líp a přeji ti ať ti to vydrží. Jinak jsme viděla na FB tvé asi nejaktuálnější fotky a musím říct, že pocit že jsi tlustá je naprostá hovadina :D vážně ti to moc sluší ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je super! :)) Říkala jsem, že posilovna není žádná věda :)) A moc mě těší, že jsi se viděla tak, jaká jsi :) Jen tak dál :)

    OdpovědětVymazat
  3. Měla si super, že si měla někoho sebou kdo ti ukázal co a jak!
    To je dobře, že si se viděla tak jak vypadáš a né "tlustě" :)

    Já byla v posilovně jen párkrát, dvakrát s trenérkou a pak snad 2-3x sama.

    Aňul

    OdpovědětVymazat
  4. posilovny jsou strašně fajn :D ... taky tam asi zase teĎ někdy zabloudím :D.. i když ty zrcadla tam všude kolem mě asi budou moc moc deprimovat :D.. achjo :D. proč máte všichni kluky zainteresovaný do tohohle ? :D.. cejtím se jak lůzr -_- :D že nikoho takovýho nemám :D

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to vážně nevím, ale kdyby ano myslím si, že by byly ješte o hodně drahší než na tom eshopu. :/ (ale když jsem je scháněla žádný obchod mi to nenašlo)

    Ale velikosti sedí! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Skončit... to já říkám furt a vždycky si to nakonec rozmyslím. Teď nad tím furt přemýšlím. Je to hlavně proto, že příští rok maturuju. Teď jsem nebyla na tréninku něco přes týden kvůli praxi a chybí mi jenom můj tým to okolo už nijak ne. Představa, že bych příští sezónu musela být na každý zápas protože jsme zas v polorozpadlém stavu týmu mě nijak netěší navíc zase ta pokašlaná škola - přibudou mi hodiny praxe letos jsme jich měla šest příští to už bude sedm možná dokonce osm, semináře, učení a četba k maturitě. Nejhorší je, že na zdrávce se krom státní maturity maturuje i z ošetřovatelství, psychologie a dobrovolná zkouška ze somatologie nad kterou přemýšlím protože by se mi to hodilo na vejšku. A zatím to vypadá, že moje studijní ambice se prostě s volejbalem skloubit nedají. Taky takový to prostředí, co tam máme je teď zrovna k nezaplacení a já nevím zda se chci v tom plácat, protože trenér zas prudí, že jsem zhubla a že mě hrát nenechá atd...
    Spíš bych chtěla občas sem-tam zajít na trénink a zápasů se vzdát, nevím, s touhle myšlenkou si pohrávám delší dobu a než se odhodlám k činu určitě bude pozdě... protože chci být férová a oznámit to v čas aby se mnou holky nepočítaly a já jim pak udělala čáru přes rozpočet... :)
    Zatím ale času dost, ještě jsem se nerozhodla prostě uvidíme... :)
    Můžu se ještě zeptat.. cvičila jsi u BR i nultý týden?

    OdpovědětVymazat
  7. Taky miluju cvičení v posilce, ale nejsou peníze a rodiče mi na to nedají ani korunu..takže tak :)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuju za Vaše komentáře, odpovídám na ně zde:)